Výzkumný projekt: Nové cesty k přeshraničnímu managementu jelení zvěře v době klimatické změny

Výzkumný projekt se zabývá přeshraniční populací jelena evropského v šumavském ekosystému. Zjišťuje populační vývoj a využití území zvířaty v souvislosti s různými klimatickými scénáři.

Pozadí projektu

Besendertes Rotwild LwfZoombild vorhanden

Laň s telemetrickým obojkem (© Jelení projekt)

V šumavském ekosystému se jelen evropský vyskytuje jak v obou národních parcích (Bavorský les a Šumava), tak také na území několika státních lesních správ a v soukromých lesích. Celkově se jedná o přibližně 16 000 km². Státní hranice nebo hranice správních celků s odlišnými metodami managementu a cíli, nejsou pro jelena překážkou. Část jelení populace migruje na značnou vzdálenost mezi letními a zimními stanovišti a tyto administrativní hranice překračuje. Vzhledem k měnícím se podmínkám stanovišť (např. mírnější zimy, rušení lovem, intenzivnější turistické využití regionu) je v částech území výskytu v posledních letech pozorováno, že jeleni mění jeho využívání. Klimatické a lidské vlivy ovlivňují nejen to, jak jelení zvěř využívá území, ale také podporují nárůst populace a ztěžují zavedení současných konceptů lovu a přezimování.

Jelení populace v bavorsko-českém příhraničí roste. Zvířata nacházejí příznivé potravní podmínky na sukcesních plochách, vzniklých po větrných kalamitách, jako byly orkány Kyrill a Kolle nebo po napadení lesa kůrovcem. Lepší dostupnost potravy může podpořit nárůst populace. Jelení populace je při současném, nízkém výskytu velkých predátorů, regulována téměř výhradně lovem. Roční plán lovu jelení zvěře se stanovuje v bavorsko-české pohraniční oblasti na základě odstřelů z minulých loveckých sezón, výsledků monitoringu lesa a okresních hlášeních, i podle sčítání u krmelců a v přezimovacích obůrkách. Tyto metody však poskytují čím dál tím rozdílnější výsledky. Sčítání u krmelců a v přezimovacích obůrkách bylo doposud spolehlivým ukazatelem odhadu populačních trendů. V současné době se však ukazuje, že zvířata krmelce a přezimovací obůrky během mírné zimy s nízkou sněhovou pokrývkou navštěvují méně často. V důsledku toho již nelze zaznamenat celkovou populaci na základě sčítání u krmelců a v přezimovacích obůrkách. Spolehlivost těchto sčítání je proto sporná. Chování jelení zvěře při využívání území se tak mění

V této souvislosti je třeba vyvinout udržitelné koncepty, které umožní udržovat škody způsobované jelení zvěří v komerčních lesích v sousedství obou národních parků na přijatelné úrovni. K tomu je třeba nejdříve posbírat a vyhodnotit spolehlivá data o současném stavu jelení populace (hustota a struktura) a jejím chování při využívání území.

Projektgebiet_Small_Rotwildprojekt_Tschechisch

Projektové území zahrnuje národní parky Bavorský les a Šumava, Lesní správu Neureichenau a část Lesní správy Boubín. Pro přezimování jelenů se využívají přezimovací obůrky, které jsou rozmístěny po celém území. S příchodem zimy a sněhové pokrývky se zvířata vydávají do obůrek, kde je jim po celé období nouze předkládáno krmivo. Obůrky se znovu otevírají až na jaře, kdy má zvěř opět dostatečné množství přirozené potravy, aniž by se musela živit kůrou stromů. Přezimovací obůrky tak brání loupání stromů, které může vést i k odumření poškozených stromů. V Německu je rozšíření jelena omezeno na vyznačené oblasti chovu. Zvířata pohybující se mimo tyto oblasti jsou odstřelena. (© Jelení projekt)

Proč výzkumný projekt?

Planung Besenderung Frederik FrankeZoombild vorhanden

Společné plánování nasazení obojků v Národním parku Šumava. (© Frederik Franke)

K vývoji jelení populace jsou kritičtí regionální uživatelé půdy, protože se zvyšujícím se množstvím zvěře se obávají také zvýšení škod, které zvěř působí. Zúčastněné strany se již několik let pokoušejí přepracovat plán péče o jelení zvěř v příhraničním regionu. V prvním kroku byla vládou Dolního Bavorska v roce 2011 zřízena nadnárodní pracovní skupina. Na následných pracovních setkáních se brzy ukázalo, že by měla být na základě vědecky prokázaných poznatků o biologii zvěře vytvořena nová koncepce managementu jelenů. Myšlenka výzkumného projektu „Nové cesty k přeshraničnímu managementu jelení zvěře v době klimatické změny“ - zkráceně „jelení projekt“ – dostala reálnou podobu!

Na projektu se podílí Bayerische Landesanstalt für Wald und Forstwirtschaft (LWF) se správami obou národních parků Bavorský les a Šumava. Mimo to jsou asociovanými partnery lesní správy Neureichenau (Bayerische Staatsforsten) a Boubín (Lesy ČR). Projekt je podporován programem přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014-2020.

Cíle projektu

  • Testování a vývoj různých metod pro zaznamenávání stavu populace:
    • Velikost populace a poměr pohlaví
    • Kondice a konstituce
  • Sběr a analýza dat o současném využití prostoru populací jelení zvěře
  • Modelování využití prostoru jeleny s přihlédnutím k starším datům o prostorovém chování a budoucím klimatickým změnám
  • Doporučení pro udržitelný monitoring populace
  • Vytvoření dvojjazyčné informační a komunikační platformy

Údaje a výsledky shromážděné v rámci projektu budou připraveny tak, aby je místní aktéři mohli použít jako základ pro novou koncepci managementu jelenů.

Použité metody

V jelením projektu se zaznamenává stav populace na základě analýzy DNA (genotypizace trusu), monitoringu fotopastmi a sčítáním ze vzduchu. Aktuální informace o prostorovém chování pomáhá odkrývat GPS telemetrie.

Gentotypizace trusu

Karte_Rotwildprojekt_Losungsfunde_TschechischZoombild vorhanden

Přehledová mapa: nálezy trusu v projektovém území (© Jelení projekt)

Během léta 2018 sbírali zaměstnanci projektu, stážisté a dobrovolníci systematicky na ploše 547 km² projektového území vzorky jeleního trusu. Přitom ušli dohromady 5 275 km; odebráno bylo téměř 3 400 vzorků trusu. Střevní epiteliální buňky, které ulpěly na trusu, se v současné době podrobují genotypizaci ve specializované laboratoři. Každý vzorek trusu tak může být přiřazen jednomu jedinci. Genetické analýzy mohou být také použity k určení pohlaví každého jedince. Za pomoci statistických metod je možné vypočítat velikost populace díky metodě takzvaných „opětovných záchytů“ (trus stejného jedince odebraný na různých místech).
Genotypizace trusu je považována za spolehlivou metodu pro stanovení hustoty zvěře. Protože je však velmi pracovně náročná a nákladná, není to vhodná metoda ke každoročnímu monitoringu šumavské jelení populace. Výsledky genotypizace trusu by měly být použity ke kalibraci výsledků jiných metod (např. monitoring fotopastmi).
 Odeběr vzorku trusu (© Christoph Josten)

Odeběr vzorku trusu (© Christoph Josten)

Hledání trusu (© Jelení projekt)

Hledání trusu (© Jelení projekt)

Monitoring fotopastmi

Karte_Rotwildprojekt_Kamerafallen_TschechischZoombild vorhanden

Přehledová mapa: umístění fotopastí v projektovém území (© Jelení projekt)

Od jara 2018 do léta 2019 bylo v projektové oblasti nasazeno 248 fotopastí. Pasti byly instalovány na náhodně vypočítaných místech – ale ne na silnicích nebo cestách pro pěší. Spouští se pomocí integrovaného senzoru pohybu. Prostřednictvím získaných snímků z fotopastí bylo možné vytvořit databázi s více než 600 000 fotografiemi. Při zvládnutelné úrovni personálního nasazení nám použití fotopastí umožnilo shromáždit informace o rozšíření populace, pohlavní a věkové struktuře, aniž by to ovlivnilo přirozené chování zvířat. Ze získaných dat je pomocí statistických metod možné vypočítat velikost populace v celé projektové oblasti. Kromě toho se do výpočtů dá zahrnut vliv habitatových parametrů, jako vegetační pokrytí nebo kvalita pastvy v místech s fotopastmi.

Instalace fotopasti

Obrázková galerie ukazuje krok za krokem, jak se instaluje fotopast.

(© Rotwildprojekt)

© Christian Zehner

(© Rotwildprojekt)

© Christian Zehner

(© Rotwildprojekt)

© Christian Zehner

(© Rotwildprojekt)

© Christian Zehner

(© Rotwildprojekt)

© Christian Zehner

(© Rotwildprojekt)

© Christian Zehner

(© Rotwildprojekt)

© Christian Zehner

(© Rotwildprojekt)

© Christian Zehner

(© Rotwildprojekt)

© Christian Zehner

(© Rotwildprojekt)

© Christian Zehner

Sčítání ze vzduchu

Karte_Rotwildprojekt_Überfliegung_TschechischZoombild vorhanden

Přehledová mapa: přelet projektového území (© Jelení projekt)

Na konci léta 2018 byly jako vzor nalétnuty dvě plochy projektového území pomocí ultralehkého letadla, které bylo vybaveno záznamovým systémem sestávajícím se z infračervené kamery (IR) a kamery s vysokým rozlišením (VIS). Navigační zařízení GPS na palubě letadla umožnilo přesný přelet naplánovaných tras a sloužilo ke georeferencování pořízených snímků. Na takto vytvořených infračervených snímcích lze identifikovat zvěř jako zdroj tepla a pomocí příslušných fotografií s vysokým rozlišením je pak možné přesné určení druhu. V oblasti severovýchodně od vodní nádrže u Frauenau nalétlo ultralehké letadlo 195 km transekt a zmonitorovalo přibližně 2 500 ha velkou plochu. Na této ploše bylo detekováno 63 jelenů. Na něco menší ploše u Waldhäuseru byl 136 km dlouhým leteckým transektem zmonitorován areál o rozloze cca 1 500 ha. Zde bylo zaznamenáno 57 jelenů.

Ze vzduchu nelze často kvůli husté vegetaci, kterou nepronikne ani kamera s vysokým rozlišením, ani infračervená kamera, detekovat všechna zvířata nad kterými letadlo přelétá. Zvířata vybavená telemetrickými obojky (viz metoda GPS telemetrie) však v tomto projektu nabízejí způsob, jak tuto chybu zhruba odhadnout. Pomocí míry detekce označených zvířat, jejichž poloha je v době přeletu známa, se vyhodnotí výsledky sčítání ze vzduchu. To umožňuje odhadnout počet zvířat v nalétnuté oblasti.
(© Wildlifemonitoring.eu)

Ultralehké letadlo (© Wildlifemonitoring.eu)

(© Wildlifemonitoring.eu)

Detekování jelenů pomocí infračervené kamery (IR) (© wildlifemonitoring.eu)

(© Wildlifemonitoring.eu)

Detekování jelenů pomocí kamery s vysokým rozlišením (VIS) (© wildlifemonitoring.eu)

(© Wildlifemonitoring.eu)

Detekování jelenů pomocí kamery s vysokým rozlišením (zvětšení) (© wildlifemonitoring.eu)

GPS telemetrie

Besenderung Small © Christian ZehnerZoombild vorhanden

Nasazení telemetrických obojků (© Christian Zehner)

Časoprostorové chování jelenů se zkoumá pomocí GPS telemetrie. Kvůli tomu bylo v zimních měsících 2017/18 a 2018/19 telemetrickými obojky vybaveno celkem 74 zvířat na obou stranách hranice. Obojkování bylo provedeno v různých správních oblastech (např. národní park a lesní správa). Po dobu nejméně dvou let zaznamenávají obojky každou hodinu pozici zvířat a posílají ji do počítačů vědců. Takto získaný soubor dat umožňuje zkoumat různá časová rozlišení pohybu zvířat – za den až po průběh roku. Kromě toho je možné porovnat aktuální využití prostoru s již existujícími GPS daty shromážděnými v projektovém území v letech 2002 až 2013. Tím je možné odhalit dlouhodobé změny v chování zvířat v prostoru. Překryvem telemetrických dat s dalšími daty lze odpovědět na otázky týkající se vlivu využití území lidmi a vlivu klimatických změn na časoprostorové chování jelenů.
Rotwild mit Sender

Obojkovaný jelen (© Jelení projekt)

Interní část

Následující odkazy vedou k heslem chráněným stránkám projektových partnerů.

Projektový partner:

Projektpartner Rotwildmanagement nur grüne LWF

Podpořeno:

INTERREG V_EU_Logos_Rotwild_LWF